Jedná se o velmi starou techniku.
Je nejdéle systematicky používaným psychoterapeutickým postupem.
Hypnotický trans je stav zvýšené pohotovosti reagovat pozitivně na sugesce.
Sugesce jsou tvrzení, u kterých předpokládáme, že dosáhnou přímého vlivu na
psychickou realitu jedince , aniž by byla P kriticky ověřena.
Sugesce používáme:
- Na navození hypnotického stavu, jeho prohloubení a ukončení ( např.: „Vaše víčka
se stávají těžšími…. Velmi těžkými….zavírají se….jsou pevně zavřená. „ )
- Jako terapeutické sugesce, které můžeme označit jako obecné ( zaměřují se na
celkové zlepšení stavu např. : “ Vaše obtíže mizí.“ ) a specifické ( jsou zaměřené na
konkrétní příznak např. : „Při zkoušce bije vaše srdce klidně a pravidelně.“ )
zvláštní formou sugescí jsou posthypnotické sugesce. Takto označujeme sugesce,
které obsahují určité zadání, k jehož vyplnění má dojít ve stanovené době po ukončení
transu.
Uvádí se, že do hluboké hyenózy je schopno vstoupit 15% lidí, do střední 50 %, do
lehké 20%, 5% do ní nevstoupí vůbec.
Vlastní léčba se v hypnóze děje:
a/ prostřednictvím sugescí ( např.: „Při zkoušce jste klidný“ )
b/ za pomoci regrese – návratu v čase ( v ní jsou přístupné četné psychické obsahy , které
jsou v bdělém stavu nedostupné, což umožňuje např. znovuprožití traumatických zážitků
v bezpečném prostředí a abreakci. >
c/ prostřednictvím metafor ( metafory mohou sloužit ke spojení jinak oddělených
zkušeností, nenásilně podat možnost řešení, které si P může přizpůsobit . např.
popisujeme, jak slabé kořínky rostliny mohou roztrhnout kámen pro člověka , který
snadno rezignuje. Je to mnohem účinnější, než přesvědčování v bdělém stavu.
S pojmem hypnózy je většinou spojována představa hlubokého hypnotického
tranzu, kdy hypnotizovaný nevnímá realitu a zcela plní pokyny hypnotizéra. Do
takového tranzu lze přitom uvést jen jednoho z deseti.
Hypnóza, která se běžně používá, probíhá přitom při plném vědomí a vědomé
kontrole klienta.